15_08_08_"KRÁLOVSKÝ" ŽELEZŇÁK

Železňák.CZ – Maturita triatleta...

...je oficiální moto ironmanu pořádaného v okolí Lipenské přehrady. Vzhledem k tomu, že na Moraviamanu mě obvykle rozhodí i 5metrový kopeček při výběhu z depa na silnici, několik let jsem nedal na úžasné reference Kamila a poté i Standy, že si Železňáka musím dát. Konečně letos jsem v euforii z jedné podařené vyjížďky po kopečkách podpořené následnými pár pivky vyplnil přihlášku a bylo jasno, co budu dělat druhý víkend v srpnu. Předpověď slibovala a dopřála správné ironmanské počasí, tedy jasno, slunečno a 33 °C.

Plavání

Plavou se 3 okruhy (tam a zpět) ve Vltavě nad jezem v Loučovicích v mírném proudu s občasným zchlazením studeným proudem. Sice to není trať na plavecké osobáky, ale díky vodě vypouštěné z Lipna je zaručeno použití neoprénu a voda je docela čistá. Do obrátky v prvním kole jsem visel v nohách na druhém místě, nicméně po obrátce soupeř zvolil slalom (buď ztrácel orientaci proti slunci, nebo to byl elegantní nástup), tak jsem ho nechal plavat a šetřil síly. Sice mi uplaval o necelé 4 minuty, ale podle záznamů ze sporttesteru to bylo dobré rozhodnutí. Čas plavání 1:04:12 sice znamenal téměř o 9 minut horší čas než na Moraviamanu, ale vzhledem k pohodovému tempu (průměr 136 tepů) a trati jsem byl celkem spokojen. Ještě malé zavrávorání pro diváky na výlezu z vody, ale jinak depo rychlé a vyrážím na kolo.

Kolo

Jedou se 3 kopcovité okruhy v okolí Lipna. Kvůli opravám na silnici byl nahrazen 8kilometrový kopec na Malšín krátkými, ale prudkými stojkami mezi Rožmberkem a Vyšším Brodem, převýšení by mělo být něco přes 2000 metrů. Zlatým hřebem této trati je sjezd údolím Sušského potoka, kde se dá několik kilometrů jet „na Sagana“ a zatáčky jsou utažené tak akorát, že se dají projet ve sjezďáku (a doufat, že za nimi nebude traktor). První kolo jedu na pohodu, hlídám si nízké tepy, kochám se probouzející Šumavou a užívám si silnice bez provozu. Bylo mi jasné, že přede mnou je lepší cyklista, takže na nějaké stahování to rozhodně nebylo, spíše jsem se nechtěl v kopcích zrušit a doufal, že při přijatelné ztrátě po kole může rozhodnout to, kdo bude na maratón uvařen více. Strategické překvapení nastalo po sjezdu, kde jsem dosrknul větší flašku pití a chystal se na občerstvovačce v půlce okruhu doplnit vodu. Bohužel hasiči zatím nedorazili, naštěstí v prvním kole ještě bylo docela chladno. V dalších dvou kolech už občerstvovačka byla, jinak to bylo stejné, jen kopce byly trošku prudší, vítr foukal o něco více, jelo to o něco pomaleji, začínaly bolet nohy a pr..., no zkrátka normální ironman. Po cyklistice se ale cítím zatím jen příjemně unaven, slušně najeden, takže se těším na maraton. Celá cyklistika byla lehce přes 5:40 a informace o ztrátě na prvního udává 10 až 15 minut, což při daném horku ještě může být řešitelné.

Běh

Trať běhu byla minulý rok změněna a běží se 6 okruhů po šotolinové cyklostezce podél Čertových proudů. Převýšení běhu je udáváno asi 750 metrů, přičemž první polovina okruhu je víceméně mírný seběh a druhá mírný výběh, zpestřením pro stehna jsou 2 krátké stojky přes koleje a jedna hned na kraji Loučovic. Výhodou je trasa po stejné cestě tam a zpět, takže člověk konečně potkává další závodníky, může si plácnout s kamarády a také má přehled o dění před sebou a za sebou. Navíc je trasa běhu podél řeky fakt hezká a docela dost ve stínu. Pro běh je (na rozdíl od většiny ironmanů) povolen (dokonce doporučen) doprovod a to, že mi Honza Sýkora dělal doprovod, byl jeden z klíčových faktorů pro průběh závodu. Na obrátce v prvním kole potkávám vedoucího závodníka a měřím ztrátu na 8 minut, což mi dodá motivaci. Přesto však opět hlavně držím tepy v normě a piju, piju, piju, jím, piju, piju, jím,..., co žaludek snese. Přestávku na malou odkládám na dobu, až bude rozhodnuto. Až ke konci druhého kola potkávám dva další závodníky (Standa byl ten druhý), takže je pravděpodobné, že se můžeme nerušeně porvat o zlato jen s Jardou. Po druhém kole mám ztrátu 5 minut a po třetím kole (tedy přesně v půlce maratonu) mám Jardu na dohled. Nicméně je mi jasné, že zatím vždy jsem v druhé půlce maratonu vytuhnul, tepy i tempo šlo dolů a tady teprve začíná ironman. Asi 2 km běžím za Jardou s odstupem 20 vteřin. V krátké stojce přes koleje ho předbíhám (Jarda mi sportovně ukazuje palec nahoru) a až do obrátky se drží Jarda těsně za mnou (kde pro změnu skládám uznání já jemu). Za obrátkou mu utíkám do kopce a po čtvrtém kole mám náskok asi 2 minuty. Jarda ale závod nedá zadarmo, takže na nějaké vytuhnutí není čas a pořád musím valit. Naštěstí nohy pořád běží, tepy neklesají a Honza do mě lije vodu a kolu, co to jde. Až při otočce v posledním kole měřím náskok na 5 – 6 minut a můžu si dovolit stojku přes koleje vyjít. V posledním půlkilometru ještě spočítám, co jsem všechno spořádal v maratonu (dává to přes 400 gramů sacharidů, což se mi ještě nikdy nepovedlo) a užívám si cílové rovinky a asi úplně prvního zvednutí cílové pásky nad hlavu.

Za vyzdvihnutí ještě stojí 5. místo Standy a bojovnost a psychická odolnost Kamila, který asi 12 km před cílem cyklistiky podruhé píchnul, do cíle cyklistiky došel pěšky v cyklotretrách a ještě si střihnul maratón a závod dokončil. Klobouk dolů.

  VÍTĚZ ŽELEZŇÁKA 2015 - PAVEL KRÁL

PAVLŮV ZÁZNAM TEPOVÉ FREKVENCE PO CELÝ ZÁVOD